Víte, co je to deflace?

Deflace: Proč zlevňování není vždy dobrá zpráva

Zkuste se na ekonomiku podívat z trochu širší perspektivy – nejen optikou vaší peněženky. Na první pohled totiž může vypadat deflace, tedy pokles cen, jako skvělá věc. Ceny klesají? Výborně! Za stejné peníze si koupím víc. Co by na tom mohlo být špatného? Na první pohled vypadá jako jackpot pro každého spotřebitele.

Jenže právě tady je schovaný háček. Naše ekonomika je do značné míry založena na spotřebě domácností. Co uděláte, když víte, že ceny zboží a služeb klesají – a pravděpodobně budou dál klesat i příští měsíc? Spousta lidí si řekne: "Počkám. Nový telefon, auto nebo nábytek koupím později, až to bude ještě levnější." A právě tohle odkládání nákupů může být začátkem mnohem většího problému.

Výsledkem je nárůst nezaměstnanosti. Lidé se začnou obávat o svou finanční budoucnost, snižují výdaje, šetří, kde se dá. Spotřeba dál klesá. A ekonomika se pomalu, ale jistě začíná točit v začarovaném kruhu.

Tohle chování však může mít pro ekonomiku až překvapivě neblahé důsledky. Když lidé začnou masově odkládat větší nákupy v naději, že "za měsíc to bude levnější", firmy rychle pocítí úbytek tržeb. . A co udělají firmy, když vydělávají méně? Začnou šetřit. Nejprve omezí výrobu, pak sáhnou na mzdy – a nakonec i na počet zaměstnanců.

Tento mechanismus má své jméno – deflační spirála. A jakmile se roztočí, je velmi těžké ji zastavit. Méně útrat znamená nižší příjmy firem. To znamená méně pracovních míst. Méně pracovních míst vede k menším daňovým výnosům a zároveň k vyšším výdajům státu na podporu v nezaměstnanosti. A celé to jede znovu.

Zní to jako ekonomická noční můra? A přesně to taky je. Právě proto centrální banky po celém světě neusilují o nulovou inflaci, natož deflaci – ale o mírný, stabilní růst cen. Takový, který podporuje zdravou spotřebu, investice a důvěru v budoucnost. Na první pohled to možná zní paradoxně, ale trochu inflace je pro ekonomiku ve skutečnosti velmi žádoucí.

Někdy se této situaci přezdívá ekonomická spirála smrti – a není to jen dramatický výraz. S každou další otočkou totiž spirála nabírá na síle. Negativní dopady se znásobují a tlak na ekonomiku roste. Čím déle se čeká se zásahem, tím těžší je celý proces zastavit.

Zpočátku jde třeba jen o odložení nákupu, protože "to příště bude levnější". Ale postupně přichází propouštění, snižování mezd, nejistota a nakonec i strach o samotné přežití domácnosti. Motivace šetřit se mění ze snahy o výhodnější nákup v obavu o to, jestli bude vůbec co nakupovat.

Každý další cyklus spirály je ničivější než ten předchozí. Právě proto je klíčové jednat rychle – ještě dřív, než se naplno roztočí. Jakákoli dlouhodobá deflace může být pro ekonomiku obrovským problémem. Nejen že dusí spotřebu a investice, ale podkopává důvěru – a bez důvěry ekonomika přestává fungovat.

 Samotnou deflaci jsme už několikrát ve světovém měřítku zažili, pojďme si ukázat pár příkladů:

1. USA - Velká hospodářská krize (1929 – 1933)

• Deflace dosahující mínus 6–10 % ročně
• V roce 1929 krachl americký akciový trh (tzv. black tuesday)
  
• Největší finančí krize 20.století, způsobil odpojední dolaru od zlatého standardu (1933)
• Nezaměstnanost se vyšplhala až ke 25% a miliony lidí přišli o práci

💡 Tato zkušenost vedla ekonomiku k závěru, že deflace je výrazně horší než inflace

2. Japonsko – "ztracená dekáda" (1991 - 2010)

• Po skoro dvacet let deflace, případně mírná inflace (-1% až +1%)

• Hospodářský růst klesl z až původních 7,1 % (1988) na 0,8 % (1992)
  

• Po splasknutí realitní a akciové bubliny (1991) ceny začaly klesat (či stagnovat)

• Během patnácti následujících let se ceny nemovitostí  dostaly až na třetinu původní hodnoty

• Lidé a firmy intezivně šetřili, centrální banka roky neúspěšně bojovala proti poklesu cen

💡 Tato zkušenost částečně pomohla i řešení následně hypoteční krize v USA (2008)

3. Česká republika

• V několika letech jsme zazižili situaci, kdy inflace spadla k nule nebo byla mírná deflace

• Reálně ale větší deflace nebyla a jednalo se spíše o stagflace - nejméně -0,5% (srpen 1998)
• Nejdelší období deflace v ČR - prosinec 2012 až červen 2014 (důvod pokles cen ropy a potravin)

• ČNB úspěšně zasahovala – snížením úrokových sazeb a intervencemi na kurz koruny

Shrnutí

Deflace je na první pohled lákavý jev – ceny klesají, za stejné peníze si koupíte více. Ve skutečnosti ale představuje jedno z nejzákeřnějších nebezpečí, které může ekonomiku potkat. Jakmile se deflace rozjede, je velmi obtížné ji zastavit. Tlak v ekonomice se s každou otočkou spirály zvyšuje – a reakce musí přijít rychle, typicky ze strany centrální banky.

Česká republika zatím výraznou deflaci nezažila, a to je jen dobře. Přestože může působit jako pozitivní zpráva, ve skutečnosti má potenciál paralyzovat spotřebu, investice, pracovní trh i veřejné finance. Deflace totiž ochromuje důvěru – a bez důvěry ekonomika nefunguje.

U nás je dohled nad inflací jedním z hlavních úkolů České národní banky – a zatím se jí tento nelehký úkol daří zvládat poměrně úspěšně. Ne všechny centrální banky ve světě jsou ale stejně efektivní. Stačí se podívat například na Japonsko, které se s deflací potýkalo celé dekády.

Proto je důležité, zejména z pohledu investorů, rizika deflace nepodceňovat. Pokud uvažujete o investici v zemi, kde právě panuje deflace, mějte na paměti, že tento stav může přetrvávat roky – a během něj výrazně trpí výkonnost většiny firem, veřejných rozpočtů i celé ekonomiky.

Ale ve finále si svojí cestu musí najít každý sám.

Tak ať je ta Vaše úspěšná!