Bitcoin: Měna, digitální zlato, nebo investice?
Bitcoin a kryptoměny patří k tématům, která dokážou rozdělit investory snad více než cokoliv jiného. Jedna skupina v nich vidí revoluci, druhá slepou spekulaci. Pravda bývá jako obvykle někde mezi. Od vzniku Bitcoinu už ale uplynulo dost času na to, abychom se na něj mohli podívat s větším odstupem a mohli i méně podléhat emocím, které toto téma často provázejí.
Právě proto vzniká i tento článek. O Bitcoinu jsem chtěl psát už několikrát, ale usoudil jsem že bude lepší počkat. V investování totiž často platí, že několik let navíc dokáže odhalit věci, které v daný okamžik nejsou vůbec vidět. A Bitcoin je přesně tento případ. Následující text vychází primárně z mých vlastních zkušeností a pohledu dlouhodobého investora. Nejde o odbornou analýzu kryptoměnového trhu, ale o snahu podívat se na Bitcoin co nejstřízlivěji z mého pohledu investora.
Hlavní otázka přitom není, zda Bitcoin za posledních patnáct let vydělal investorům obrovské peníze. To je neoddiskutovatelný fakt. Mnohem zajímavější je otázka, zda dává smysl držet Bitcoin i dnes a zda jej lze vůbec považovat za investici.
Bitcoin vznikl už v roce 2008, první větší pozornost veřejnosti si však získal až o několik let později. Výrazný růst zájmu přišel zejména v roce 2013 a následně během dalších cenových cyklů. Velké instituce a veřejně obchodované společnosti, jako například Tesla nebo MicroStrategy, začaly Bitcoin ve větší míře nakupovat až kolem roku 2020. Tolik k základním faktům.
A právě zhruba v této době jsem se do světa kryptoměn zapojil i já. Mým vstupním bodem byla česká burza 👉Coinmate, kde jsem nakoupil svojí první část Bitcoinu. V zájmu objektivity musím přiznat, že hlavním důvodem ale nebylo hluboké přesvědčení o technologii ani detailní analýza. Nevěděl jsem téměř nic o tom jak krypotměny nebo Bitcoin funguje. Velkou roli hrálo FOMO (Fear Of Missing Out), tedy strach z toho, že mi uteče příležitost, o které mluvil prakticky celý investiční svět.
Několik let jsem tomuto tlaku odolával, ale mediální pozornost věnovaná Bitcoinu byla v době mého vstupu do kryptosvěta (2022) skutečně enormní. Pokud se člověk zajímal o investování, bylo téměř nemožné tomuto tématu uniknout. Bitcoin se objevoval v médiích, na sociálních sítích, v diskusích investorů i v běžných rozhovorech. A právě tehdy jsem si řekl, že nastal čas vytvořit si vlastní názor na základě osobní zkušenosti.
Co to je Bitcoin?
Bitcoin je jedna z prvních kryptoměn, která funguje bez centrální autority, jako je stát nebo banka. Vznikl v roce 2008 jako reakce na finanční krizi a jeho cílem bylo umožnit převod hodnoty mezi lidmi bez prostředníka. Veškeré transakce jsou zaznamenávány v decentralizované databázi nazývané blockchain, kterou společně spravují tisíce počítačů po celém světě.
Nové bitcoiny vznikají procesem označovaným jako těžba, při kterém specializované počítače ověřují transakce a zabezpečují chod celé sítě. Jeho celkové množství je předem omezeno na 21 milionů mincí, což z něj podle zastánců dělá ochranu proti znehodnocování peněz způsobenému inflací.
Odměna za těžbu se přibližně každé čtyři roky snižuje na polovinu, takže tempo vzniku nových bitcoinů postupně klesá. Současně se během let výrazně zvýšila konkurence mezi těžaři. Zatímco v počátcích bylo možné těžit Bitcoin na běžném domácím počítači, dnes tuto činnost ovládají specializovaná zařízení sdružená ve velkých těžebních farmách. Těžba je proto spojena s vysokou spotřebou elektrické energie a právě její energetická náročnost patří mezi nejčastější argumenty kritiků Bitcoinu.
Když se dnes zeptáte deseti lidí, co je Bitcoin, pravděpodobně dostanete deset různých odpovědí. Někdo ho považuje za digitální zlato, jiný za budoucnost peněz či měnu, další za čistou spekulaci a najdou se i tací, kteří ho označí za bublinu nebo podvod. Právě tato nejednotnost názorů je jedním z důvodů, proč Bitcoin dodnes vyvolává tolik emocí.
Pojďme se tedy podívat na nejčastější odpovědi na otázku, co vlastně Bitcoin je. Nejčastěji se setkáte s tím, že je označován za měnu, digitální zlato nebo investici.
Ještě předtím ale musím uznat jednu věc. Ať už si o Bitcoinu myslíte cokoliv, přinesl světu technologii blockchainu a ukázal, že decentralizované systémy mohou v praxi fungovat. To samo o sobě považuji za zajímavý přínos. Dál už se ale budu držet čistě investorského pohledu. Technické detaily nechme stranou a zaměříme se na to, zda Bitcoin dává smysl jako měna, jako digitální obdoba zlata nebo jako investice
Bitcoin jako měna
Když se někoho zeptáte, co je Bitcoin, nejspíš uslyšíte typickou první odpověď, že jde o kryptoměnu. Mnoho lidí ho ale zároveň označuje za měnu. Je tomu skutečně tak? Ekonomická teorie definuje měnu poměrně jasně – měna by měla plnit tři základní funkce.
Měna je prostředek směny, uchovatel hodnoty a účetní jednotka.
Žádná měna neplní všechny tyto funkce dokonale. Kupní sílu peněz postupně snižuje inflace, některé měny jsou obtížně použitelné (mimo svou domovskou zemi) a ani stabilita jejich hodnoty není stoprocentní. Přesto lze podle těchto tří funkcí poměrně dobře posoudit, nakolik dané aktivum skutečně funguje jako měna. Podívejme se tedy, jak si v tomto ohledu vede Bitcoin.
1️⃣ Bitcoin jako prostředek směny
Přestože se počet obchodníků, kteří Bitcoin přijímají, postupně spíše zvyšuje, v běžném životě zůstává okrajovým platebním prostředkem a jeho akceptace je stále výrazně omezená.
2️⃣ Bitcoin jako uchovatel hodnoty
Měna by měla uchovávat hodnotu v čase. Zastánci Bitcoinu poukazují na jeho omezené množství 21 milionů mincí a nemožnost libovolně navyšovat jejich nabídku (narozdíl od klasické FIAT měny). Na rozdíl od běžných měn je tempo vzniku nových bitcoinů předem známé a postupně se snižuje.
Na druhou stranu může hodnota Bitcoinu během krátké doby vzrůst nebo klesnout i o desítky procent. Výrazné cenové výkyvy jsou pro Bitcoin dlouhodobě typické, což si můžete snadno ověřit například na cenovém grafu na 👉Yahoo Finance. Bitcoin tak může být zajímavým dlouhodobým uchovatelem hodnoty, krátkodobě však kvůli vysoké volatilitě tuto funkci plní opět jen velmi omezeně.
3️⃣ Bitcoin jako účetní jednotka
Třetí funkcí měny je role účetní jednotky. Když si dnes chcete koupit rohlík, automobil nebo akcii, jejich cena je vyjádřena v korunách. Díky tomu můžeme jednoduše porovnávat hodnotu různých věcí mezi sebou.
Jak si v této oblasti vede Bitcoin? Špatně. Většina zboží a služeb se stále oceňuje v běžných měnách a Bitcoin se používá pouze jako přepočet. Pokud vám obchod nabídne možnost zaplatit Bitcoinem, cena je zpravidla nejprve stanovena v korunách nebo eurech a teprve následně přepočítána na aktuální kurz Bitcoinu.
To jasně ukazuje, že Bitcoin zatím není vnímán jako základní jednotka pro určování hodnoty. Lidé nepřemýšlí o ceně domu, auta nebo své výplaty v bitcoinech, ale v korunách, eurech či dolarech. Funkci účetní jednotky proto Bitcoin v současnosti neplní.
Bitcoin dnes základní funkce měny plní jen částečně. U prostředku směny jeho adopce sice pomalu roste, ale k běžnému používání má stále daleko. Jako uchovatel hodnoty funguje lépe, zde ho však sráží vysoká volatilita. U účetní jednotky je pak situace poměrně jednoznačná – ceny zboží, služeb, nemovitostí nebo mezd se stále vyjadřují především v korunách, eurech či dolarech, nikoliv v bitcoinech.
Z mého pohledu tedy Bitcoin dnes není plnohodnotnou měnou, i když se s ním dá v omezené míře platit. Samotná možnost použít něco k platbě totiž ještě neznamená, že daná věc skutečně plní funkci měny v ekonomickém smyslu.
Bitcoin jako digitální zlato
Bitcoin je velmi často přirovnáván ke zlatu a označován za jeho novodobou či digitální obdobu.
Toto přirovnání stojí především na třech hlavních podobnostech. Obě aktiva mají omezené množství, negenerují zisky ani jiné peněžní toky a jejich hodnota je založena především na nabídce, poptávce a důvěře investorů.
Na první pohled se proto může zdát, že Bitcoin skutečně představuje moderní digitální obdobu zlata. Při bližším pohledu ale zjistíme, že mezi oběma aktivy existují nejen významné podobnosti, ale i podstatné rozdíly, které mohou ovlivnit jejich roli v investičním portfoliu. Podívejme se nyní na jednotlivé argumenty podrobněji.
1️⃣ Omezené množství
První podobností je omezené množství. Zatímco zásoby zlata na Zemi jsou omezené, u Bitcoinu je maximální počet mincí předem stanoven na 21 milionů. Právě tato vzácnost je jedním z hlavních argumentů jeho zastánců. Ti totiž předpokládají, že jeho omezená nabídka povede časem i k růstu ceny. Tento argument ale předpokládá, že poptávka po Bitcoinu bude dlouhodobě růst nebo alespoň neklesne.
Samotná vzácnost aktiva ale, podle mého názoru, nestačí. Aby si jakékoliv aktivum dlouhodobě udrželo nebo zvýšilo svou hodnotu, musí po něm existovat také dostatečná poptávka. Konečné množství samo o sobě ještě automaticky neznamená, že bude daná věc cenná, nebo že její cena bude dlouhodobě růst.
2️⃣ Negenerují peněžní toky
Druhou podobností je skutečnost, že ani zlato, ani Bitcoin negenerují zisky, dividendy ani jiné peněžní toky. Na rozdíl od akcií proto jejich hodnotu nelze odvozovat od schopnosti vytvářet ekonomickou hodnotu. Cena obou aktiv je určována především nabídkou a poptávkou.
To ale samozřejmě neznamená, že jsou bezcenné. Znamená to pouze, že princip jejich oceňování je odlišný od produktivních aktiv, jako jsou například akcie nebo dluhopisy.
3️⃣ Diverzifikační role
Třetím argumentem pro srovnání se zlatem je jejich diverzifikační role v investičních portfolií. Přestože zlato negeneruje žádné peněžní toky, může mít v investičním portfoliu své místo. V mnoha krizových obdobích totiž klesalo méně než akcie nebo se zotavilo rychleji, díky čemuž pomáhalo snižovat kolísání hodnoty portfolia. Právě proto je dlouhodobě považováno za aktivum vhodné pro období zvýšené nejistoty.
Zastánci Bitcoinu často tvrdí, že Bitcoin může plnit stejnou funkci. Dosavadní zkušenosti ale zatím nejsou jednoznačné. Bitcoin má ve srovnání se zlatem krátkou historii a během některých významných tržních propadů se choval spíše jako rizikové aktivum, než jako bezpečný přístav. To samozřejmě nevylučuje, že se jeho role může v budoucnu změnit. Zatím však pro takový závěr neexistuje dostatek dlouhodobých dat.
Zásadní rozdíl mezi zlatem a Bitcoinem spočívá v historii a důvěře. Zlato plní roli uchovatele hodnoty již tisíce let, zatímco Bitcoin existuje teprve něco přes patnáct let. To je příliš krátká doba na to, aby bylo možné se stejnou jistotou hodnotit jeho dlouhodobé vlastnosti a označovat ho za digitální zlato.
Některé studie naznačují, že Bitcoin může díky nižší korelaci s ostatními třídami aktiv přinášet diverzifikační přínos. Ve srovnání se zlatem jsou ale výsledky zatím méně přesvědčivé a vzhledem ke krátké historii Bitcoinu nelze dělat jednoznačné závěry.
Bitcoin jako investice
Na Bitcoinu již zbohatlo mnoho lidí, kteří jej nakoupili buď jako dlouhodobou investici, nebo krátkodobou spekulaci. Stejně tak ale mnoho investorů utrpělo výrazné finanční ztráty. Příběhy o rychlém zbohatnutí často přitahují pozornost médií i veřejnosti. Samotný fakt, že lze na nějakém aktivu vydělat vysoké částky, však ještě automaticky neznamená, že jde o investici.
Abychom mohli odpovědět na otázku, zda je Bitcoin investicí, musíme si nejprve říct, co si pod pojmem investice představujeme. Za investici obvykle považujeme aktivum, u kterého existuje rozumný předpoklad dlouhodobého zhodnocování založený na jeho ekonomických vlastnostech. Typickým příkladem jsou akcie společností, které vytvářejí zisk a jeho část mohou prostřednictvím dividend vyplácet akcionářům. Podobně dluhopisy přinášejí investorům pravidelný úrok.
Bitcoin se od těchto aktiv výrazně liší. Jak už jsme si ukázali v předchozích kapitolách, sám o sobě negeneruje žádné peněžní toky, nevyplácí dividendy ani úroky a nevytváří ekonomickou hodnotu podobně jako podniky. Jeho cena je určována především nabídkou, poptávkou a důvěrou investorů. To samozřejmě neznamená, že Bitcoin nemůže v budoucnu výrazně růst na hodnotě. Na rozdíl od akcií ale nelze jeho hodnotu odhadovat pomocí tradičních fundamentálních metod založených na budoucích ziscích nebo peněžních tocích.
Podobný princip ostatně platí i pro zlato, umělecká díla nebo některé sběratelské předměty. Také jejich hodnota je z velké části založena na tom, kolik jsou za ně lidé ochotni zaplatit, nikoliv na schopnosti vytvářet budoucí peněžní toky. Bitcoin tak z tohoto pohledu nepředstavuje zásadně odlišný typ aktiva, ale řadí se mezi neproduktivní aktiva, jejichž hodnota je založena především na důvěře a ochotě investorů za ně zaplatit.
Přesto může Bitcoin představovat zajímavou součást dlouhodobého investičního portfolia. Díky svým odlišným vlastnostem může přispět k jeho diverzifikaci a nabídnout potenciál nadprůměrného zhodnocení. Současně je však potřeba počítat s výrazně vyšší volatilitou a nejistotou než u většiny tradičních investic.
Každý investor by si proto měl před nákupem Bitcoinu položit otázku, zda rozumí tomu, z čeho jeho hodnota vychází a jakou roli má v jeho investičním portfoliu plnit.
Shrnutí
Je tedy Bitcoin investicí? Podle mého názoru ano, ale zcela odlišného typu, než jsou například akcie nebo dluhopisy. Nejde o produktivní aktivum vytvářející dlouhodobou ekonomickou hodnotu, ale o aktivum, jehož hodnota je založena především na omezené nabídce, poptávce a důvěře investorů. Právě proto může být pro některé investory vhodným doplňkem portfolia, rozhodně by však neměl být zaměňován za klasické dlouhodobé investice.
To ale neznamená, že svou roli v investičním portfoliu nemůže sehrát dobře. Díky svým specifickým vlastnostem může přispět k diverzifikaci a v případě dalšího rozvoje trhu nabídnout zajímavý potenciál růstu. Na druhou stranu je potřeba počítat s vysokou volatilitou, nejistotou i možností výrazných cenových propadů.
Pokud tedy uvažujete o zařazení Bitcoinu do svého portfolia, doporučil bych jej vnímat spíše jako doplňkovou investici ve spekulativní části portfolia, než jeho hlavní pilíř. Výše zastoupení by měla odpovídat vaší ochotě podstupovat riziko a neměla by ohrozit dosažení vašich dlouhodobých finančních cílů.
Osobně mám pro podobná spekulativnější aktiva vyhrazeno přibližně 6 % hodnoty svého investičního portfolia. Nejde o univerzální doporučení, ale o hranici, která odpovídá mé vlastní toleranci k riziku. Každý investor by si měl podobný limit nastavit s ohledem na své zkušenosti, investiční horizont a schopnost zvládat případné ztráty.
Ale ve finále si svou cestu musí najít každý sám.
Tak ať je ta Vaše úspěšná