Inflace a její vliv

Oficiální data Českého Statistického Úřadu  - roční inflace:

Zdroj https://csu.gov.cz/mira_inflace

V České republice se průměrná inflace dlouhodobě pohybuje kolem 2 % ročně. Výjimky samozřejmě nastávají – například během finanční krize, pandemie COVID-19 nebo jiných výjimečných situací.Právě těchto (zhruba) 2 % je cílem České národní banky (ČNB). Jedním z hlavních úkolů ČNB je totiž zajistit cenovou a finanční stabilitu – aby inflace nebyla ani příliš vysoká, ani záporná. Proč je to tak důležité, ale necháme na jindy.

Co ale znamená ta "skrytá" ztráta hodnoty peněz kvůli inflaci? Každým rokem vám inflace nenápadně ukrojí kousek z hodnoty vašich peněz. Možná si vzpomínáte na staré bankovky s hodnotou 20 nebo 50 Kč, které už dnes nepotkáte. Nebo na to, že 31. října 2003 byly zrušeny mince o hodnotě 10 a 20 haléřů.

Proč? Protože jejich výroba se přestala vyplácet – jejich nominální hodnota byla příliš nízká vzhledem k tomu, co si za ně bylo možné koupit (mimo i jiné důvody). Inflace tedy postupně snížila jejich reálnou hodnotu natolik, že už nedávalo smysl je používat ani vyrábět.

Příběh největší hyperinflace v historii

Teď se na chvíli podíváme do extrému, který je dnes už legendární nejen v učebnicích ekonomie, ale i v historii peněz. Víte, co se dělo v Maďarsku v letech 1945–1946? Jasně, víte – skončila druhá světová válka. Ale já myslím něco jiného, něco, co zanechalo hlubokou stopu v ekonomickém světě.

Tehdejší maďarská měna se jmenovala pengő. Na konci roku 1944 byla nejvyšší nominální bankovka hodnoty 1 000 pengő. Zdá se to rozumné, že? Jenže o necelé dva roky později, v roce 1946, se nejvyšší bankovka vyhoupla až na neuvěřitelných 100 trilionů pengő (100 000 000 000 000 000 000)! To už není jen inflace, to je hyperinflace, v pravém slova smyslu.

A teď si představte tento šílený jev v praxi: denní inflace dosahovala až 195 %! Ceny se tedy zhruba dvojnásobily každých 15 hodin. Co to znamená? Ráno jste si mohli za své peníze koupit celý dům, večer už sotva byt, a druhý den třeba jen garsonku. A o pár dní později byste z naspořených peněz sotva vystrčili hlavu z malé garáže.

Pro lepší představu si vezměme průměrný dům, který v roce 1944 stál přibližně 50 000 pengő.

• První den: 50 000 pengő

• Druhý den: 147 500 pengő

• Třetí den: 435 125 pengő

• Čtvrtý den: 1 283 619 pengő

• Pátý den: 3 789 675 pengő

A tak to šlo dál a dál – ceny rostly neuvěřitelným tempem, měna ztrácela hodnotu rychlostí, která je téměř nepředstavitelná. Tato kapitola z historie ukazuje, jak nebezpečná a devastující může být nekontrolovaná inflace, a proč je stabilita měny a ekonomiky tak důležitá.

Pokud si představíme, že první den stál průměrný dům 50 000 pengő, za pouhých 10 dní by vás to při 195% denní inflaci stálo téměř 846 milionů pengő! Po takových číslech je jasné, že situace nebyla dlouhodobě udržitelná ani pro vládu, ani pro běžné lidi.

Aby Maďarsko situaci alespoň trochu zkrotilo, zavedlo novou měnu – adópengő, která měla sloužit k placení daní a poštovních poplatků. Zpočátku, na začátku roku 1946, platil poměr 1:1 mezi adópengő a původním pengő. Jenže o pouhých sedm měsíců později už jedno adópengő mělo hodnotu neuvěřitelných 2 trilionů pengő!

Nakonec bylo jasné, že je třeba kompletní měnová reforma. V srpnu 1946 tak vznikl nový maďarský forint, který je dodnes platnou měnou. Tím skončila jedna z nejextrémnějších epizod hyperinflace v historii.

Vliv inflace na investice

Pojďme zpět do dnešní reality. Díky pečlivému dohledu centrálních bank žijeme v období relativně stabilní inflace, která se pohybuje zhruba kolem 2–3 % ročně, ideálně. Z předchozího příkladu plyne jednoduchý, ale zásadní závěr: peníze časem ztrácejí svou hodnotu. Čím déle peníze držíte bez využití, tím méně si za ně v budoucnu koupíte.

Z toho vyplývá, proč není rozumné nechat naspořené peníze "ležet ladem" nebo je schovávat doma v trezoru. I když to může mít také svůj smysl – například pro vytvoření finanční rezervy nebo jako zástava (například u hypotéky) – měli byste si být ale vědomi, že tyto peníze postupně ztrácejí na hodnotě. Pokud je to možné, je lepší využít například spořicí účet v bance, který vám umožní rychlý přístup k penězům a zároveň alespoň částečně kompenzuje dopady inflace, díky úroku.

Jakmile chápete, co je inflace a jaká je její očekávaná míra, nemusíte se jí obávat. Naopak vás může motivovat k tomu, abyste své peníze neuchovávali jen tak, ale rozumně je investovali. Tak, aby neztrácely na hodnotě, a ideálně aby vám i něco vydělaly.

V této souvislosti je důležité rozlišovat dva základní pojmy:

• Nominální výnos – je to zhodnocení investice bez zohlednění inflace. Ukazuje absolutní růst peněžní částky, ale nereflektuje skutečnou kupní sílu peněz v čase.

Příklad:
V roce 2020 investujete 100 000 Kč do akcií. V roce 2025 je prodáte za 150 000 Kč. Váš nominální zisk je tedy 50 000 Kč, což představuje roční návratnost přibližně 10 % (pro jednoduchost bez složeného úročení).

• Reálný výnos – je zhodnocení investice po odečtení inflace. Ukazuje skutečný růst kupní síly vašich peněz.

Příklad:
Stejná investice, stejný nominální výnos 10 % ročně. Pokud ale během těchto pěti let byla průměrná roční inflace 2 %, pak reálný roční výnos činí přibližně 8 %. To znamená, že kupní síla vašich peněz skutečně vzrostla o 8 % ročně.

Tabulku berte pouze jako orientační a velmi zjednodušenou. Veškeré úročení je počítáno jednoduchým způsobem, nikoliv složeně, jak by to bylo ve skutečnosti. Navíc reálná hodnota se zde vypočítává vždy z nominální částky daného roku, nikoliv z reálné hodnoty předchozích let — to je záměrné zjednodušení pro lepší přehlednost a zdůraznění rozdílu mezi nominálním a reálným výnosem.

Na konci roku 2025 byste tak měli 150 000 Kč nominálně, ale v reálné kupní síle by to bylo pouze přibližně 135 000 Kč. To znamená, že věc, zboží či službu, na kterou jste plánovali původně 150 000 Kč (hodnotu z roku 2020), byste si kvůli inflaci už nemohli dovolit — její cena pravděpodobně vzrostla.

Pro měření reálné kupní síly se proto používá právě ukazatel reálného výnosu či zhodnocení. Už tak vidíte ten zásadní rozdíl — reálné zhodnocení bude za předpokladu inflace vždy nižší než nominální. (Pokud by nastala deflace, situace by byla opačná, ale detaily nechme stranou.)

Je však důležité zmínit, že inflace se netýká stejnou měrou veškerého zboží a služeb. Sleduje se tzv. spotřebitelský koš, definovaný Českým statistickým úřadem (ČSÚ), který zahrnuje průměrnou váhu a cenu vybraných produktů. Skutečnost je tedy komplikovanější, ale základní princip tímto způsobem doufám dobře vystihujeme.

Dopad inflace v rámci České Republiky (2020-2024)

Pojďme se nyní podívat na reálná čísla z posledních let, která jsme společně zažili. Šlo o vysoce nestandardní období, kdy inflace výrazně vystřelila vzhůru — a to zejména kvůli pandemii COVID-19 a následné válce na Ukrajině. Inflace se "utrhla ze řetězu" a měla dalekosáhlé dopady na ekonomiku.

Zajímavé je, že právě tato inflace zároveň vytvořila tlak na růst cen akcií. Podniky začaly vydělávat více a zhodnocení akciových trhů, zejména v USA, bylo za poslední roky nadstandardní — přesahovalo i 10 % ročně. Jak by ale vypadala reálná návratnost investice, pokud bychom na začátku roku 2020 vložili 100 000 Kč do indexu S&P 500 a zároveň zohlednili inflaci v ČR? Přibližně takto:

Nominálně bychom za přibližně pět let vydělali krásných 41 852 Kč. Ale když vezmeme v úvahu vysokou inflaci v letech 2022 a 2023 (a vzpomeneme si třeba na maďarskou hyperinflaci, která byla mnohem extrémnější), kupní síla těchto peněz je ve skutečnosti nižší než na začátku v roce 2020 — a to zhruba o tisíc korun. To znamená, že i když nominální čísla vypadala u většiny investorů velmi dobře (trhy rostly a návratnost byla nadstandardní), reálný výnos už tak slavný nebyl. Většina investorů by byla ráda, kdyby alespoň dokázala vykompenzovat inflaci - a to se podařilo jen malé části.

Možná to zní pesimisticky, ale porovnejme to s jinými možnostmi: úroky na spořících účtech se v tomto období pohybovaly kolem 4 až 6 %. Kdybychom tedy peníze vložili na spořící účet v roce 2020 a vybrali je v roce 2025, reálná hodnota by byla ještě nižší. A kdybychom peníze jen nechali doma pod polštářem, z původních 100 000 Kč by nám v roce 2025 zbylo přibližně jen 69 000 Kč v kupní síle.

Samozřejmě, toto období bylo velmi extrémní a náš příklad je velmi zjednodušený — nepočítáme zde s poplatky ani se složeným úročením. Výnosy indexu S&P 500 byly za poslední roky výrazně nadprůměrné a nejspíše se to nebude opakovat. A já osobně jsem spíš zastáncem širší diverzifikace, o které si ale povíme zase příště. Vše ale bylo zjednodušeno tak, aby to bylo co nejvíce pochopitelné

Doufám, že jste díky tomuto článku lépe pochopili, jak inflace ovlivňuje reálné zhodnocení investic. V běžných dobách nám obvykle "ukousne" pár procent z nominálního výnosu, ale v období vysoké inflace je dobré jí věnovat pozornost. Mnoho lidí v době rekordní inflace reaguje tím, že své peníze stahují do hotovosti nebo "bezpečných" aktiv — což není překvapivé, protože rozhoduje emoce a strach. Když vidíte, že ceny rostou a ekonomika je nejistá, je to přirozená reflexe. Vždy by jste si ale měli být vědomí základních informací a faktu, že vysoká inflace dokáže dost drasticky snižovat hodnotu našich penež, zejména pokud je dlouhodobá.

Ale ve finále si svojí cestu musí najít každý sám.

Tak ať je ta Vaše úspěšná!