ETF jednoduše: Jak vybrat správný fond a na co si dát pozor
ETF – Exchange Traded Fund, česky fond obchodovaný na burze. Zní to možná složitě, ale ve skutečnosti jde o jeden z nejjednodušších a nejefektivnějších způsobů, jak investovat. Co přesně to znamená, čím se ETF liší od klasických akcií a proč si získaly takovou popularitu – hlavně mezi zastánci pasivního investování? Na to se podíváme podrobněji. Od toho, jak ETF fungují, přes jejich poplatky, regulaci až po velikost a nabídku na trhu.
ETF tvoří základ mého investičního portfolia, využívám je dlouhodobě a intenzivně. Tento článek ale neberte jako investiční doporučení, spíš jako snahu vysvětlit principy a ukázat, proč si tento nástroj získal takovou oblibu. Nabídka ETF je dnes obrovská, a zorientovat se mezi jednotlivými fondy už vyžaduje alespoň základní přehled a právě ten se zde pokusím popsat.
Rozdělení ETF
Aby dávalo smysl, jak ETF fungují, je potřeba začít úplně od základu — tedy rozdělením podle způsobu správy. Existuje i mnoho dalších kategorií a jemnější členění, ale tohle je klíčový fundament. Na trhu najdete obrovské množství ETF, často s úplně rozdílnou konstrukcí i účelem, což je pro začátečníka ideální recept na zmatek. Pokud ale nerozumíte tomu, jak jsou jednotlivé fondy spravovány, výběr konkrétního ETF může snadno skončit šlápnutím vedle. A to se v investování obvykle prodraží.
Aktivně řízená ETF se vyznačují snahou najít aktiva, která by v budoucnu přinesla vyšší výnos (než je benchmark trhu) a z toho plynoucím častějším obchodováním (v rámci fondu). Může jít o akcie, dluhopisy, komodity, měnové páry nebo
třeba i reality. Cílem je zajistit již zmíněný nadvýnos, jenže realita bývá jiná.
Podle různých pramenů nedokáže přibližně 90–98 % aktivně spravovaných
fondů dlouhodobě porážet vlastní benchmark (výkon trhu). Aktivní správce k tomu potřebuje informační výhodu, kterou trh ještě nezohlednil. Za podmínek efektivních trhů a obrovské konkurence je ale získání takové výhody mimořádně obtížné, téměř až nemožné. K
tomu se ještě přidávají nevýhody v podobě vyšších transakčních nákladů, menší transparentnosti a
často i vyšší daňové zatížení, kvůli vysoké obrátkovosti portfolia.
Pasivně řízená ETF se naproti tomu snaží zachytit pouze
výkon trhu, regionu nebo odvětví, bez jakékoliv aktivní selekce a nesnaží se o hledání výhody, která by jim poskytla vyšší nadvýnos nad benchmarkem trhu. Díky tomu poskytují stabilnější a
předvídatelnější výsledky, nižší poplatky a zejména nižší riziko. Nečekej od nich rychlé zbohatnutí. Pro dlouhodobé investování ale dávají výrazně větší smysl. Portfolio v rámci daného ETF se mění jen minimálně, což zvyšuje
transparentnost, snižuje zbytečné náklady a při delším držení se lze
částečně vyhnout i zdanění (časový test držení cenných papírů).
Stručně řečeno: pasivní ETF se snaží kopírovat trh (index) a dlouhodobě nabízejí jednoduchý, levnější a předvídatelný způsob, jak zhodnocovat svůj majetek. Jde o nudnou plavbu, v klidných vodách a s mírným vánkem v plachtách, který Vás pomalu, ale jistě, bude přibližovat k Vašemu investičnímu cíli.
Aktivní ETF oproti tomu spoléhají primárně na schopnosti manažera (či celého týmu analytiků) překonat trh a drží se vybrané strategie, což s sebou ale typicky nese vyšší náklady, riziko a většinou i slabší výsledek. Tady jde spíše o plavbu v bouři, kde každou chvíli fouká jiný vítr a loď Vám navíc ohrožují vlny. Když ale budete mít štestí a vítr bude foukat Vaším směrem, tak se dostanete do cíle - a třeba i výrazně rychleji. Také se ale může stát, že se loď během cesty potopí.
Příklady pasivních ETF
Následující části se zaměřují na konkrétní příklady ETF a jejich plné názvy. Z názvu obvykle dokážeme vyčíst většinu klíčových informací o fondu ještě před tím, než si otevřeme jeho dokumentaci nebo detailní popis. Příklady uvedené níže se týkají pasivních akciových ETF; podobné principy však platí i pro dluhopisové, realitní či komoditní fondy. U akciových ETF mohou názvy často naznačovat emitenta fondu, sledovaný index, geografické zaměření, regulační status, použitou měnu, stejně jako to, zda fond vyplácí dividendy či je reinvestuje.
Vanguard FTSE All-World UCITS ETF (Eur) Accumulating
Vanguard – Společnost, která dané ETF vydává. Vanguard
patří mezi největší a nejrespektovanější investiční firmy na světě.
Založil ji John C. Bogle v roce 1975 a právě díky ní vznikl vůbec první
indexový fond pro širokou veřejnost. Mezi další významné emitenty ETF
patří například BlackRock (značka iShares), State Street (SPDR), Amundi
nebo Xtrackers. V názvu ETF tak tato část jednoduše označuje firmu,
která fond spravuje a které platíte poplatky.
FTSE All-World – Název indexu, který fond sleduje. Konkrétně zde jde o širokotržní globální index Financial Times Stock Exchange All-World, pokrývající akciové trhy po celém světě. Obsahuje přes 4 000 společností z více než 50 zemí a zahrnuje velké a středně velké firmy (Large a Mid Caps). Neobsahuje Small Caps, jejichž zahrnutí by výrazně zvýšilo nákladovost fondu. Alternativním globálním indexem je například MSCI ACWI (All Country World Index), případně užší americký index S&P 500.
UCITS – Evropská regulace, která nastavuje základní bezpečnostní a transparentní standardy pro investiční fondy, včetně ETF. Pokud má fond v názvu označení UCITS, znamená to, že splňuje pravidla vhodná pro evropského investora a může být volně distribuován napříč celou Evropskou unií. Díky tomu se vyhnete rizikovějším produktům mimo evropskou regulaci, například některým americkým ETF, u kterých vzniká povinnost platit při úmrtí dědickou daň. Kompletní znění regulace je dostupné na stránkách Evropského parlamentu 👉 https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2009/65/.
EUR – Označuje měnu, ve které se ETF obchoduje na burze a ve které jej investor nakupuje. Nevypovídá to však o měně podkladových aktiv ani o tom, kde působí společnosti v portfoliu. Obchodní měna nijak nemění složení fondu ani měnové riziko a ETF může být obchodované v eurech, ale zároveň investovat do amerických akcií v USD, takže měnové riziko vůči dolaru zůstává. Pokud je fond měnově zajištěný, bývá to výslovně uvedeno označením "Hedged".
Accumulating - Je způsob nakládání fondu s dividendami (nebo výnosy z dluhopisů). Akumulační ETF tyto výnosy nevyplácí, ale automaticky je reinvestuje zpět do fondu, takže se dividendový výnos přemění na růst hodnoty podílu. Jde o daňově efektivní postup, protože v ČR se dividendy u akumulačních ETF přímo nezdaňují. Opačnou variantou je "distributing", kdy fond dividendy vyplácí investorovi na účet a ty se následně daní sazbou 15–30 %. Pokud teprve budujete majetek, dává větší smysl akumulační varianta. Distribuční forma je vhodnější tehdy, když už z portfolia pravidelně čerpáte nebo potřebujete vytvářet cashflow.
iShares MSCI World Small Cap UCITS ETF (USD) Accumulating
iShares - Označení společnosti, která vydává dané ETF. Toto ETF, pod značkou iShares, pochází od společnosti BlackRock, největší investiční firmy na světě. Společnost BlackRock vznikla v roce 1988 pod vedením Larryho Finka a dnes patří mezi nejvlivnější instituce globálního finančního systému. Jde o vůbec největšího poskytovatele ETF fondů na svět a těší se velké popularitě.
MSCI World Small Cap - Označení podkladového indexu, který fond sleduje. Tento index zahrnuje společnosti s malou tržní kapitalizací (small caps) působící na vyspělých trzích (developed markets). Celkem obsahuje přibližně 3 400 akciových titulů a řadí se mezi rozsáhlejší indexy v této kategorii.
UCITS - Evropská regulace, stejná jako v předchozím případě. UCITS není povinné pro samotnou existenci ETF, ale v praxi je téměř nezbytné, pokud má být fond nabízen evropským retailovým investorům. ETF, která tuto regulaci nesplňují, většinou u evropských brokerů vůbec neuvidíte, případně je nelze přímo koupit. UCITS tak funguje jako "průkaz" fondu, který mu umožňuje být legálně distribuován v jakékoliv zemi Evropské unie.
USD - Označení měny, ve které se fond obchoduje. I když je tento fond veden v USD, stále jde o produkt vhodný pro evropské investory, protože podléhá regulaci UCITS. Obchodní měna proto nehraje zásadní roli pro samotnou investiční vhodnost fondu. Může ovlivnit některé poplatky, ale pro evropského investora není nutné omezovat se pouze na fondy obchodované v Eurech. V českých korunách bohužel žádné rozumné ETF prakticky nenajdete.
Accumulating - Opět jde o akumulační verzi ETF, která reinvestuje zisky z dividend zpět do fondu. Většina ETF existuje ve více variantách – nejčastěji právě v akumulační (Accumulating) a distribuční (Distributing) podobě. Jinak se jedná o totožný fond se stejným složením portfolia a jediný rozdíl spočívá v tom, zda jsou dividendy vypláceny investorovi, nebo reinvestovány. Právě kvůli tomu mívají obě verze ale odlišnou výkonnost, přestože sledují stejný index a drží stejná aktiva ve stejném poměru.
Na co si dát ještě pozor
Teď už se pravděpodobně začínáte lépe orientovat v tom, co jednotlivé názvy a pojmy znamenají. Při výběru konkrétního ETF však stojí za to zaměřit se i na několik dalších klíčových vlastností. V první řadě jde o domicilaci fondu a také o celkové náklady, které si fond průběžně účtuje a které přímo ovlivňují váš výsledný výnos.
Domiciliace fondu je zjednodušeně řečeno země, ve které je fond právně registrovaný a kde podléhá regulaci a dohledu.
Pro investory má zásadní význam hlavně z daňového hlediska, protože
jednotlivé státy v rámci Evropy uplatňují rozdílné daňové režimy.
Nejčastějším sídlem evropských ETF je Irsko nebo Lucembursko
– obě země nabízejí velmi výhodné daňové podmínky, které minimalizují
daňové ztráty fondu. Správci ETF obvykle volí domicilaci tak, aby byla
pro investory co nejefektivnější, přesto se občas objeví fondy sídlící
jinde. V takovém případě může být zdanění méně příznivé a investoři tak
mohou získat nižší čistý výnos.
Poplatky fondu jsou klíčovou záležitostí, kterou dokážeme naším výběrem ovlivnit. U ETF je pro posouzení nákladovosti klíčový ukazatel TER – Total Expense Ratio, tedy celková roční nákladovost fondu. U širokotržních pasivních ETF se běžně pohybuje mezi 0,03–0,40 %, což je výrazně méně než u aktivně spravovaných ETF a podílových fondů, kde se náklady často pohybují až kolem 1–2 % ročně. Každé procento navíc může v horizontu desítek let znamenat rozdíl v majetku až v řádu statisíců až milionů korun. Pasivní ETF jsou z tohoto pohledu velmi efektivní nástroj s nízkými náklady. Pokud ale platíte vyšší TER, nemusí to být automaticky špatně — ale fond by v tom případě měl nabízet jasnou protihodnotu či službu, kterou si těmito penězi kupujete.
Kapitalizace fondu a datum založení fondu jsou důležité hlavně z hlediska dlouhodobé udržitelnosti. Je dobré si přiznat, že ETF existují proto, aby vydělávala peníze i samotným správcům. Pokud je ale fond malý, má krátkou historii a nedokáže přilákat dostatek kapitálu a být ziskový, může se stát, že jej společnost jednoduše uzavře. A to je situace, které se chce dlouhodobý investor vyhnout. Už jen kvůli možné daňové povinnosti při nuceném prodeji a hledání nové alternativy. Právě proto sleduji objem spravovaného majetku (kapitalizaci) a délku historie fondu. Osobně zbystřím u ETF s kratší historií než pět let a kapitalizací pod hranicí přibližně 500 milionů eur.
Existuje i několik dalších důležitých vlastností ETF, které stojí za pozornost — například způsob replikace nebo omezení vycházející ze společenské odpovědnosti. Patří sem i populární ESG kritéria (Environmental, Social, Governance). ETF s touto označením investují pouze do firem, které splňují určité standardy udržitelnosti, etiky a způsobu řízení.
Ještě přísnější kategorií je SRI (Socially Responsible Investing), která představuje užší podmnožinu ESG přístupu. SRI fondy často z portfolia zcela vylučují celé sektory, jako je tabákový průmysl, zbrojní výroba, hazard, uhlí nebo další kontroverzní odvětví. Jde tak o omezení investičního vesmíru a vynechání problematických firem, které ale mohou přinášet zajímavé zisky.
V této oblasti už záleží čistě na vašem osobním pohledu. Společenskou odpovědnost vnímám jako důležité téma a sám se do něj finančně zapojuji, každý měsíc posílám menší příspěvek organizaci Greenpeace a nadaci Člověk v tísni. Do svého dlouhodobého investování ho ale nezahrnuji. V tomto směru ponechávám volný prostor trhu a jeho efektivitě. Z toho důvodu kritéria typu ESG či SRI do svého investičního rozhodování dlouhodobě nezapojuji.
Pro dohledání dalších informací doporučuji stránku https://www.justetf.com/, kde najdete přehled většiny existujících ETF včetně jejich detailních parametrů. Sám ji pravidelně používám, ať už potřebuji rychle dohledat konkrétní fond, porovnat nákladovost, nebo se podívat na dlouhodobou výkonnost jednotlivých ETF. Neobsahuje sice úplně všechno, ale pro základní orientaci je to velmi kvalitní a průběžně aktualizovaný zdroj. Právě díky této stránce jsem se například nedávno dozvěděl, že Vanguard snížil poplatky (TER) u mého dlouhodobě nakupovaného ETF VWCE.
Ale ve finále si svojí cestu musí najít každý sám.
Tak ať je ta Vaše úspěšná