Akciové trhy (historie a vývoj)

Co jsou "Akciové trhy"?

 "Akciové trhy" mají přidělenou, od každého z nás, specifickou nálepku, která je primárně vytvořená na základě naší vlastní zkušenosti, kterou dotyčný jedinec má, nebo naopak nemá. Zkušenosti jsou vždy vysoce osobní a personalizované, ale málokdy vycházejí ze snahy objektivního zhodnocení. Než tedy dáte prostor vlastní myšlenkové interpretaci, případně si přečtete tu mojí, pojďme se na ně kouknout objektivněji.

Akciové trhy - teorie

Teorie mluví jasně - akciový trh je místo, kde se prodávají a nakupují akcie veřejně obchodovaných společností. Jde o prostor, kde se střetává nabídka s poptávkou a výsledek je dohoda dvou (či více) stran, na konkrétním obchodu a jeho ceně či objemu. V jádru jde o prostou hru nabídky a poptávky, která určuje cenu akcií.

Osobní poznámka: Toto je extrémně důležité, každý obchod musí mít protistranu. Nikdy neprodáte akcie jen tak "do vzduchu" a naopak, nikdy je nenakoupíte "od nikoho".  Vždycky je tam někdo konkrétní, kdo na vaši nabídku kývne, nebo ji odmítne.

Vzhledem k vyspělosti současných akciových trhů je těchto protistran a dalších účastníků trhů velký počet, takže pokud nakupujete mainstreamové tituly, nemusíte se prakticky bát, že by se nenašel nikdo, kdo by neměl zájem v jakoukoliv denní dobu nakoupit nebo prodat. Tedy za předpokladu, že chcete prodat za aktuální tržní cenu.

Akciové trhy jako takové mají více typů rozdělení, pro naše potřeby ale zůstaneme pouze u základního dělení na primární a sekundární trh

• Primární trh je místo, kde se akcie nabízejí poprvé - jde o tzv. IPO (Initial Public Offering) a první veřejnou nabídku akcií daného titulu. Firmy zde získávají kapitál přímo od investorů za částečně předem daných podmínek. Typické důvody, proč firmy vstupují na akciové trhy jsou získání kapitálů pro další rozvoj, nebo zajištění likvidity pro majitele dosavadní investory. Případně i pro dosažení vyšší prestiže nebo získání větší důvěryhodnosti.
• Sekundární trh je o něco známější - jde o trh, kde se už potkávájí investoři mezi sebou a obchodují s již vydaný akciemy či cennými papíry. Aby existoval sekundární trh, musel někdy existovat primární trh a došlo ke vstupu společnosti na burzu. Investoři tedy obchodují již vydané cenné papíry na sekundárním trhu a to mezi sebou.
  

Akciové trhy se dají rozdělit podle různých hledisek — například podle regionu, způsobu obchodování, velikosti firem nebo typů akcií, které se na nich točí. Dnes jde o propracované, složité systémy s důkladnou infrastrukturou a přísnými pravidly. Ale takhle to samozřejmě nebylo odjakživa a k dnešní podobě se musely propracovat krok za krokem.

Abychom pochopili, proč fungují tak, jak fungují, a mohli si na ně udělat vlastní názor, je dobré se krátce vrátit zpátky v čase a podívat se na to, jak vlastně akciové trhy vznikly a jak se vyvíjely.

Akciové trhy - historický vývoj

První zmínky o burzách na evropském území sahají překvapivě daleko do minulosti. Možná vás to zaskočí, ale první budova určená přímo k burzovnímu obchodování vznikla už v roce 1531 v Antverpách, na území dnešní Belgie. Tehdy se tu scházeli obchodníci hlavně kvůli komoditám, které proudily z tehdejších kolonií — koření, látky, drahé kovy.

Následně, v poměrně krátké době, následovaly další města: Lyon (1546), Toulouse (1549), Paříž (1563) ve Francii, Londýn (1564) v Anglii, Hamburk (1558) v Německu nebo Amsterodam (1608) v Nizozemí. S postupným zakládáním burz se následně začíná měnit tvář obchodu a vlastně i samotného světa.

Když už mluvíme o historii, nesmíme zapomenout na jeden naprosto zásadní milník — první akcie, která kdy spatřila světlo světa. V roce 1602 ji vydala Nizozemská Východoindická Společnost. Ti, kdo mají dějepis v malíku, ji asi znají: byla to průkopnická obchodní společnost, která se specializovala na obchod s Východní Indií, zejména s vysoce ceněným kořením. 

Východoindická Společnost byla revoluční v tom, že pro financování svých nákladných expedic po moři vydala podíly - akcie, které si mohli koupit investoři. Ti se tak stali spoluvlastníky zisků (a ztrát) z dálkového obchodu. Tohle byl zásadní krok k tomu, jak dnes chápeme akciové trhy: jako prostředek, jak získat kapitál od široké veřejnosti a sdílet podnikatelské riziko.

Tato doba se vyznačovala velmi divokými podmínkami, na dnešní dobu. Nemusíme asi vysvětlovat že elektronické fungování burzy je otázka až přelomu 21 století, ale zejména z pohledu "regulace" tato doba byla velmi zajímává. Transakce typicky řídil pouze jedne člověk a zdaleka ne všichni účastníci měli stejné podmínky, tak je tomu dosud. Byl zde daleko větší prostor na manipulaci, uplácení a menší podvody všeho druhu.

Osobní poznámka:  Co pro vás znamená regulace? Když to slovo slyším já (pracuji v jedné z velkých bank na českém trhu), okamžitě mi v hlavě bliká červená kontrolka a z kapsy vypadá zakrvácený sekáček na maso. Viděl jsem to totiž primárně z té druhé strany a je to pro mě synonymum administrativy, byrokracie, vysvětlování a neužitečného pálení kapacit a času. Ale pravda je taková, že regulace je pro fungování akciových trhů obrovským přínosem, hlavně z pohledu nás, investorů. Díky ní máme všichni rovné podmínky, na které se můžeme spolehnout. Samozřejmě, něco to stojí - spoustu byrokracie, papírování a často i nemalé náklady navíc. I přesto je jejím hlavním cílem nastavit férové prostředí a pravidla hry, která chrání před podvody, machinacemi a nerovností. A to není málo! Regulace nevznikla přes noc a rozhodně nebyla od začátku samozřejmostí. Proto bychom si jí měli vážit — je to pojistka, která nám dává jistotu, že trhy nejsou opět divokým západem.

Během 16 a 17. století tedy postupně vznikají první burzovní trhy. Mezi průkopníky můžeme bez váhání zařadit Belgii, Francii, Anglii a Holandsko, která položila základy burzovního systému, jak ho známe dnes.

Jak ale šel čas, burzy zásadně ovlivnily i velké technické objevy a klíčové historické události. Rozvoj železnice, telegrafu, průmyslová revoluce a nakonec internet. To všechno postupně měnilo způsob, jak se na trzích obchoduje. Zejména internet sehrál revoluční roli - otevřel svět burz běžným lidem a udělal z obchodování globální záležitost.

Zatímco dřív se makléři mačkali na parketu a překřikovali jeden druhého, aby uzavřeli obchod za nejlepší cenu, dnes stačí spolehlivé připojení a pár kliknutí na počítači nebo mobilu a můžete obchodovat na většině světových burz. Velkým milníkem byl i NASDAQ, který se v roce 1971 stal první plně elektronickou burzou na světě a ukázal směr, kterým se moderní obchodování vydalo.

Aktuální stav

Dnes už jsou akciové trhy vyspělé, komplexní a přísně regulované — a tyto tři pilíře spolu úzce souvisejí. Díky tomu představují snadno dostupný nástroj pro každého, kdo chce investovat své peníze s vědomím, že hraje podle férových pravidel a má stejné šance jako ostatní.

Kde jinde se můžete stát spolumajitelem největších světových firem a podílet se na jejich ziscích? Navíc je úplně jedno, jestli akcie nakupuje student s první výplatou, nebo třeba Česká národní banka, americký FED či obří penzijní fondy. Trh v principu nerozlišuje, kdo jste, pravidla jsou pro všechny stejná.

Malá poznámka ale: čím větší peníze a objemy obchodujete, tím přísnější regulace a dohled vás čekají. Jiná pravidla platí pro velké investiční fondy a jiná pro drobného investora, který si koupí pár akcií na dlouhodobé držení.

Jaké jsou tedy největší akciové trhy na světě? 

👉  NYSE - New York Stock Exchange (USA) s tržní kapitalizací > 28 bilionů USD. Jde o celosvětově největší burzu pro obchodování s akciemi na světě, sídlící na známe Wall street na dolním Manhattanu ve městě New York. Obchoduje se zde přibližně s 2400 tituly jako jsou akcie, ETF fondy, dluhopisy a další finanční nástroje.

👉  NASDAQ – National Association of Securities Dealers Automated Quotations (USA)
Druhá největší burza na světě, s kapitalizací přes 20 bilionů dolarů. NASDAQ má domov rovněž v New Yorku a je synonymem pro technologické a růstové firmy. Je to největší čistě elektronický burzovní trh v USA a nabízí přes 3 300 titulů

👉  SSE – Shanghai Stock Exchange (Čína)
Největší burza v Číně a jedna z nejvýznamnějších v Asii, s kapitalizací přes 8 bilionů dolarů. Sídlí v Šanghaji a podléhá přísné regulaci čínské komise pro cenné papíry (CSRC). Přístup zahraničních investorů je omezen — obchodovat mohou jen přes speciální programy, jako je  Stock Connect.

👉  EURONEXT – evropský lídr
Největší burza na území Evropy, s kapitalizací nad 7 bilionů dolarů, má hlavní sídlo v Paříži. V roce 2007 se spojila s NYSE a vznikla skupina NYSE Euronext — ambiciózní pokus o první globální akciovou burzu. Od roku 2014 ale funguje znovu samostatně. Obchoduje se tu zhruba 1 500 titulů. 

👉  TSE – Tokyo Stock Exchange (Japonsko)
Největší japonská burza a po čínských trzích druhý největší hráč v Asii. Její tržní kapitalizace přesahuje 6 bilionů dolarů a obchoduje se zde asi 3 700 titulů — od akcií přes ETF až po další finanční nástroje.

A jak si stojí naše domácí scéna, tedy Burza cenných papírů Praha (BCPP)? Ve světovém měřítku sice nepatří mezi finanční giganty — její tržní kapitalizace byla v roce 2022 přibližně 0,7 bilionu USD — ale z pohledu nás, českých investorů, rozhodně stojí za pozornost.

Pro drobné i větší investory je BCPP zajímavá hlavně díky stabilním dividendovým titulům, silným firmám se zavedeným byznysem a menší volatilitě oproti některým zahraničním trhům. A i když její význam ve světovém kontextu není srovnatelný s burzami typu NYSE nebo NASDAQ, pro české investory je to domácí hřiště, kde se dá získat cenná zkušenost a relativně bezpečný start. Pokud vás zajímá, jak se česká burza vyvíjela a co od ní čekat, mrkněte na samostatný článek 👉  Vývoj české burzy (BCPP)

Ale ve finále si svojí cestu musí najít každý sám.

Tak ať je ta Vaše úspěšná!